Znáte poradnu, která zná odpověď na každou otázku? Zapamatujte si www.poradte.cz Určitě se vám bude hodit.
Azriex světu

Zdravím, poutníci...

Internet je zajímavé místo, že? Stačí jeden nepatrný pohyb, jediné kliknutí a objevíte se na tomhle podivném místě, kde realita znamená tak málo, že jí můžeme snadno změnit. My, společně... pouze pomocí slov a myšlenky. A třeba se nám povede naší ideální realitu přenést i do fyzického světa tam venku. Přeji si, aby se tak stalo...

Proto poslouchejte, dívejte se, zajímejte se, diskutujte a věřte... protože svět je v našich rukách. Je čas se chopit šance...

Mír, lásku a otevřené oči vám všem!

Přiznání

14. srpen 2012 | 21.00 | rubrika: Within my soul

Když už nevím, jestli brečet nebo se smát... čemu vlastně? Lidem? Předsudkům?

Kvůli vlastnímu zábavě... přiznávám se! Ale kde začít?

O ní

3. březen 2012 | 19.01 | rubrika: Within my soul

Zase se jednou zhroutil svět.

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 49x

Nahoře bez

22. srpen 2011 | 22.57 | rubrika: Postřehy

Přátelé... poslední dobou si tak nějak lámu svojí krásnou hlavu s jistým problémem. S čím také jiným, že?

K věci: Je léto, vedro k zalknutí (30° + ), páni sundavají svá trika, tílka, cokoliv, co nosí na horní části těla a chodí si jen tak nahoře bez... to je v pořádku. Ale co my, ctěné dámy? Jsme odsouzeny k tomu si chránit svou hruď kusy látky, ať už se jedná o triko, či podprdu (fakt jsem to slovo použila?), protože jinak je to společensky nevhodné. proč jsme odsouzeny k studu a paření se, zatímco si chlapi běhají jen v trenkách? Proč tomu tak je? Je to správné? Co s tím?

Bojujme za rovnoprávnost pro naše hrudě!!!

She...music

14. květen 2011 | 22.49 | rubrika: Within my soul

 Víc jak deset let mě pronásleduje... nenechá mě spát, vkrádá se mi do snů a z duše mi bere klid. A stále jí slyším a stále krotím svůj hlas, abych si její melodii nezačla broukat nahlas.  Dokola jí hledám... a nemůžu zjistit kdo je a odkud pochází. Je symbolem toho všeho, co se ve mně odehrálo, je symbolem mě samotné a já jí stále neznám jinak než jako melodii ve své hlavě. Ale nenechte se mýlit, ona je skutečná.

O kom je řeč? O té písni, co jednou zazněla mi do uší, vyrvala kousek mojí duše a natrvalo se mi uhnízdila v srdci. Ta píseň u níž neznám slova, ani název, ba ani autora a stále mě nutí hledat ji a doufat a křičet, že se z té tíhy už dočista zblázním. Kdyby měl každý člověk píseň, nebo jen čistou melodii místo svojí duše, ona by byla tou mojí.

Ach, prosím... pomozte!

Černá/Bílá

12. březen 2011 | 22.46 | rubrika: Within my soul

Jsem špatný člověk?
Nevím, co se mi to stalo, proč se mi to stalo a co s tím mám dělat. Dnes jsem, po jednom ze svých možná trochu šílených rituálů (dívala jsem se na jeden konkrétní seriál), si položila jednu otázku a pak už to všechno tak nějak jelo.

Paní z Mytilén

27. únor 2011 | 19.30 | rubrika: Within my soul

Před nedávnou dobou, i přesto docela dávno, když jsem se dotýkala nebes i pekelných říší, objevila se žena - démon, anděl... Bohyně. Slyšeli jste o ní už alespoň jednou a možná jste jí ani moc nechápali, vždyť je pryč už tak dlouho. Proč ale nemilovat krásu i když už je po smrti? Ta, jež se dovolávala nesmrtelných Bohů, ta jež milovala a pro svou lásku umírala tisíckrát za svůj život a to vše pro

Děkuji, pane Lustigu

26. únor 2011 | 14.36 | rubrika: Within my soul

Pan Arnošt Lustig zemřel. Prý dnes k ránu...

Aniž bych to čekala, během čtení té zprávy na novinkách cézet, se mi vrátil ten šílený pocit jako jistého nedělního rána v červnu před rokem, kdy se na další cestu odebrala moje prababička. Na chvíli jsem zase byla tak slabá...

Pan Lustig byl v mých očích vyjímečný muž, statečný a tak krásný... i když jsem ho neznala osobně. Ti, co ho znali musí být šťastní lidé. Když jsem četla jeho Kateřinu Horowitzovou, dokázal mě přenést tam do té beznadějné doby a cítit se jako sama Kateřina a očekávat to nevyhnutelné. Poznamenal mě tak úžasným způsobem, jak se to podařilo jen málokomu. Já doufám a přeju mu, aby na další cestě našel víc klidu než zde, vždyť si ho po tom všem zaslouží.

Pane Arnošte, děkuji vám a přísahám, že nezapomenu... já, ani spousty dalších lidí, jichž se dotkl váš veliký duch.

-brý den...

28. listopad 2010 | 14.28 | rubrika: Postřehy

Tak jsem si plna nespokojenosti založila blog, zmobilizovala své síly a... tvořím. Světe, třes se!:D

PS: Chystá se kalamita, chci, aby zítra nejezdily vlaky.:D